Křečové žíly

Křečové žíly jsou nejběžnějším cévním onemocněním, které postihuje zejména obyvatele vyspělých zemí. Křečovými žilami trpí asi 40 % žen a 20 % mužů.

Co jsou křečové žíly a jak vznikají

Křečové žíly (varixy) jsou žíly náchylné k rozšíření – nejvíce na dolních končetinách. Tyto žíly jsou často zesílené, modré. Vyskytují se buď v povrchovém nebo hlubokém žilním systému.

Pokud chceme porozumět příčinám vzniku křečových žil a možnostem prevence či jejich léčby, musíme popsat cestu krve do končetiny a její odtok zpět k srdci. Tok krve v žilách dolních končetiny se odehrává proti působení gravitace, neboť leží pod úrovni srdce. Srdce pumpuje krev, která je tepnami rozváděna po celém těle. V tkáních se tepny mnohonásobně větví v síť vlásečnic, v nichž dochází k výměně živin a kyslíku za kysličník uhličitý a odpadní látky. Odkysličenou krev sbírají jiné vlásečnice, které se slévají do stále větších a větších žil a ty přivádějí krev zpět do srdce. Toku zpět směrem k srdci napomáhají podpůrné mechanismy jako je např. práce svalů – při svém stahování při pohybu fungují jako tzv. svalová pumpa. Krev k srdci se tedy dostává pomocí tlaku svalů na žíly. Dalším důležitým mechanismem je důmyslný systém žilních chlopní, které působí jako jednosměrné záklopky. Mezi jednotlivými pulsy chlopně vytvářejí jakési kapsy, které nepustí krev zpět.

Při vzniku křečové žíly dojde nejprve k poruše pevnosti žilní stěny. Tam, kde je stěna oslabena, se žíly rozšiřují a dochází k poruše funkce žilních chlopní. Křečová žíla nemá chlopně správně uzavřeny – krev se nevrací správně zpět a žíla se rozšiřuje. V rozšířených žilách chlopně nedomykají a brání tak zpětnému toku krve. Ta se hromadí v žilách a tím ještě zvyšuje tlak na žilní stěnu. Dochází k žilní nedostatečnosti.